Po událostech srpnových povodní se objevila řada úvah o roli Lipna. Ozývaly se hlasy, jestli špatná manipulace s nádrží Lipno (ovšem nejen s ní) nazapříčinila krumlovskou a nezhoršila pražskou katastrofu. Policisté na Českokrumlovsku a na Českobudějovicku se v souvislosti s povodněmi zabývali (a snad stále zabývají) případnou trestní zodpovědností pracovníků obsluhy vodních děl Lipno a Římov. Radní města Krumlova dokonce pověřili nyní již bývalého starostu Antonína Prince prověřením manipulačního řádu Lipna.

Jména jednotlivých hrázných Vltavské kaskády jsou v současné době nezjistitelná, protože, jak uvedla mluvčí Povodí Vltavy Mgr. Zuzana Hanzálková, podléhají vzhledem k iráckému konfliktu určitému stupni utajení. K čemu se ovšem paní Hanzálková odmítla z nepochopitelných důvodů vyjádřit je stále jediné odtajněné jméno: Ing. Zdeněk Zídek.

Pan Zídek, který zároveň zastává funkci starosty obce Lipno nad Vltavou, je některými lidmi ze záplavových oblastí Českokrumlovska obviňován, že přizpůsobil vypouštění Lipna ekonomickým zájmům některých firem a v této souvislosti je vyšetřován policií. Lipenská Vodní elektrárna společnosti ČEZ potřebuje totiž ke svému optimálnímu provozu co nejvyšší hladinu, kterou bylo třeba udržovat "dějsecoděj". Podezření nahrává i věta dispečerky Povodí Vltavy Markéty Bártové, kterou vyřkla krátce před povodní: "Pro vypouštění kaskády je rozhodující, aby příliš neklesal zisk energetikům." Vedoucí technickoprovozního útvaru Povodí Vltavy Václav Báča ale namítá, že pro ČEZ má turbína význam pouze pracuje-li ve špičkovém režimu, ten však končí s prvními stupni povodňové aktivity.

Určitou hladinu potřebuje také lipenský přístav Marina Lipno, aby v něm mohly kotvit lodě. Přístav, na rozdíl od přilehlého rekreačního střediska Marina Lipno, nepatří Holanďanům, nýbrž družstvu, jehož předsedou je Ing. Zdeněk Zídek. Jedním z předmětů podnikání družstva je poskytování práv ke kotvení svým členům. Zajímavou postavou je i člen Anton Schouten, jeden z vlastníků rekreačního centra Marina Lipno. Pan Zídek navíc dodává: "Kdyby šlo katastrofě zabránit výměnou za Marinu, nikdo na Lipně by neváhal ani vteřinu. Pouze vůči holandským kolegům je mi trapně, protože ti ihned jak se o povodních dozvěděli, nabídli pro lidi bez přístřeší zdarma 47 plně zařízených bytů pro přechodné ubytování." Václav Báča dále obhajuje Zídka a zároveň celé Povodí se slovy: "Dispečeři a hrázní na jednotlivých dílech zabránili tomu, aby katastrofa napáchala daleko rozsáhlejší škody. Jsme na sto procent přesvědčeni, že jsme v daný okamžik udělali, co se dělat dalo. Každý, kdo dostane takovou ránu, že rázem přijde třeba o všechen majetek, přirozeně hledá viníka - tím viníkem není nějaký člověk, ale příroda sama."

Hrázní a porybní jsou něco jako „novodobí vodníci". Jaké musí mít člověk vzdělání, aby toto povolání mohl vykonávat?

Já vlastně nepracuji jako hrázný. Má funkce je „vedoucí provozního střediska“. Prakticky to znamená, že kromě přehrad je v mé pracovní náplni i provoz a správa toků a některých zařízení na nich. Vystudoval jsem ČVUT, fakulta stavební, obor vodní stavby a vodní hospodářství. Vedoucí hrázní mají většinou střední školy technických směrů.

Co vlastně obnáší práce hrázného?

To lze říci velmi jednoduše - provozování vodních děl. Ve skutečnosti je to mnoho velmi různorodých činností. Samozřejmě je to manipulace na vodních dílech, sledování vodních stavů a některých parametrů kvality vody. Dále mezi povinnosti hrázného patří provádění údržby a oprav veškerých zařízení vodních děl. Provádím také tisíce měření v souvislosti se sledováním technického stavu přehrady. Je nutné také zajistit veškeré práce na nádrži, tzn. údržbu břehu, plavební dráhy a řadu dalších. Řada lidí možná neví, že mezi běžné úkony hrázných patří i meteorologická měření. Je toho samozřejmě víc, ale tohle by pro představu mohlo stačit.

Pocházíte z rodiny, kde je hráznictví určitou tradicí - váš bratr je hrázným na přehradě Hněvkovice - Kořensko, otec na Orlíku a strýc „šéfuje" dolnímu toku Labe. Jak se k této tradici stavíte?

Mám svou práci rád. Určitá kontinuita mi snad poskytuje trochu širší rozhled v tomto oboru. Ani nemohu říct, jestli mě to při volbě povolání nějak inspirovalo. Když v tom vyrůstáte, přijde vám to samozřejmé.

Při povodních cestovaly povodňové vlny mezi jednotlivými díly Vltavské kaskády. Jak mezi sebou hrázní komunikují? Probíhala komunikace bez problémů?

Komunikace na té úrovni, tedy odborné, kterou jsem já využíval, byla velmi dobrá. Domlouvali jsme se pomocí mobilních telefonů. Jiná komunikace, např. vysílačkami, nebyla vzhledem k vzdálenostem mezi přehradami možná.

Někteří lidé Vás obviňují, že jste z nejrůznějších důvodů udržoval vyšší hladinu nádrže, začal vypouštět pozdě a nezmírnil tak ( ne-li dokonce zhoršil) katastrofu. Jak vnímáte tato obvinění?

Tato záležitost je již doufám uzavřená. Veškerá vyšetřování a odborné znalecké posudky prokazují opak. Hladina před povodní byla přesně tam kde být měla, a manipulací během povodní se podařilo oddálit příchod kulminace Vltavy do Českého Krumlova o 16 hodin a snížit kulminační průtok o 200 krychlových metrů za sekundu. Lipno tedy provedlo transformaci zhruba pětisetleté povodně na padesátiletou. Podobně se zachovala celá Vltavská kaskáda. Jak vnímám obvinění? Každý má právo na vlastní názor. Asi tak.

Víte o někom, kdo by se vám touto cestou chtěl, přeženeme-li to, mstít nebo Vás poškodit?

O nikom kdo by mi chtěl ublížit nevím.

Když zpětně rekapitulujete průběh povodní, nepřišel jste na něco, co byste udělal jinak?

Rád bych, ale nepřišel.

Jak je na tom „vaše" hráz v současné době, jsou už dokončeny všechny opravy škod napáchaných povodněmi?

Vodní díla Lipno I a Lipno II jsou v dobrém technickém stavu, probíhají běžné revize a opravy zařízení po zimním provozu.

Když opadl prvotní šok a začala opadávat i velká voda, národ, především jeho postižená část, se začal ptát. Opravdu nešlo dělat víc? Mohla za to jen příroda, nebo má svůj podíl viny i člověk? Někteří lidé na Českokrumlovsku, které patřilo mezi první zaplavené lokality, zastávají názor, že jejich katastrofu mohla zmírnit efektivnější manipulace s vodními nádržemi Lipno II, ale především s Lipnem I. Tehdejší starosta Českého Krumlova, Antonín Princ, byl dokonce pověřen revizí manipulačního řádu Lipna. Obviněním se začala zabývat i policie. Objevily se dokonce nějaké články v regionálním Českokrumlovsku a v Lidových novinách, ale pak oficiálně celá věc utichla. Neutichly ale pomluvy a fámy. Řada z nich možná pramení ze zoufalství lidí z postižených oblastí, ale i tak je třeba je prověřit.

I kdyby byly přehrady Vltavské kaskády před povodní zcela prázdné, takové množství vody, která přišla, by nezadržely. Nádrže mají dohromady objem přibližně jednu miliardu krychlových metrů. Během záplav však v oblasti východních a západních Čech napršely tři miliardy krychlových metrů vody. Vývoj počasí byl ale rychlejší než vodohospodáři. Ti pak nestihli na nádržích vytvořit rezervu potřebnou pro zachycení vody. Je otázkou, jestli hrázní na Vltavě situaci nepodcenili. Kdyby totiž byly přehrady prázdnější, byly by následky méně tragické.

Vodohospodáři se hájí, že Vltavská kaskáda povodeň zmírnila, a že udělali, co mohli. Kaskáda možná ale tragédii naopak ještě zhoršila. Voda, která sklouzla po kaskádě, dospěla do Prahy právě tehdy, když kulminovala povodeň na Berounce. Výsledek byl vidět v ulicích Prahy. Kdyby Vltava tekla svým neregulovaným členitým korytem, voda by se přirozeným způsobem zbrzdila a do Prahy by dorazila až za několik dní. Sama by pak nenapáchala tolik škod, jako když se spojila s vlnou z Berounky.

Lipno je nejvýše položeným stupněm Vltavské kaskády a jako první zadržovalo a následně propouštělo povodňové vlny. První povodňovou vlnu se podařilo převést bez problémů. U druhé vlny se podařilo snížit kulminační průtok o 200 m3/s a oddálit příchod kulminace do Českého Krumlova o šestnáct hodin. Lipno tak transformovalo zhruba pětisetletou vodu na padesátiletou a ještě dalo městu čas připravit se. Přesto si někteří lidé myslí, že kdyby bylo v přehradě před povodní méně vody, mohla by jí více zachytit a neštěstí tak ještě víc zmírnit. Nezmírnila by se tak ale pouze pohroma krumlovská, ale také všechny ostatní až do Německa, neboť vlna vypuštěná Lipnem páchala škody i dál.

Ing. Zídek ve svém článku uvádí, že hladina před povodní byla na kótě 724,65 mnm, přičemž ochranný prostor hráze začíná až od kóty 725,35 mnm. Byla tedy přesně tam, kde měla být. První obvinění, tj. že Lipno udržovalo hladinu kvůli zisku energetiků, jednoznačně vyvrací vedoucí technickoprovozního útvaru Povodí Vltavy Václav Báča, který v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že pro ČEZ má turbína význam pouze tehdy, pracuje-li ve špičkovém režimu. Ten však končí s prvními stupni povodňové aktivity. Ani úvahy o tom, že bylo centrum Marina kvůli jistým ekonomickým zájmům záměrně ušetřeno před zatopením a místo něj „obětován“ Krumlov, nelze jednoznačně potvrdit. Marina totiž leží dost vysoko na to, aby nebyla zaplavena ani v případě, že by Lipno vypouštělo víc, než vypouštělo. Nejnižší domy v Marině jsou na kótě 727,2 metrů nad mořem, tj. 1,6 metrů nad maximální kótou Lipna. Podobně je to s přístavem Marina Lipno, který má minimální provozní hladinu na kótě 722,50 mnm. Kvůli němu se tedy hladina udržovat nemusela.

Ing. Zdeněk Zídek zastává velice zodpovědné a náročné funkce. Možná i to, že je zároveň starostou Lipna nad Vltavou a vedoucím provozního střediska Lipno, tak trochu zkresluje pohled na jeho práci a může být někomu trnem v oku. Určitě je to minimálně na hranici střetu zájmů. On sám v tom žádný střet zájmů nespatřuje a zřejmě ani jeho nadřízení v tom nevidí problém.

Ing.Zídek je sebevědomý muž se suverénním, ale slušným a klidným vystupováním. Na otázky odpovídá téměř jako kdyby věděl, na co se ho chcete zeptat. Vše dobře rozmýšlí a odpovídá s rozvahou. Vyjadřuje se přesně a stručně. Je snadné si představit, že jeho jednání může někoho dráždit. Snad právě pro svoji suverenitu je značně neoblíbenou osobou.

Ke své práci má příslušnou kvalifikaci a předpoklady. Na rozdíl od většiny hrázných má vysokoškolské vzdělání – ČVUT , stavební fakultu, obor vodní stavby a vodní hospodářství. Povolání hrázného má navíc v jeho rodině tradici. Zdá se tedy, že se mu nedá vytknout nic z jeho jednání během povodní. Je to odborník na svém místě, žádné z šetření ani znalecké posudky neprokázaly, že by během povodní pochybil. Sám k tomu říká: „Žádný rozpor mezi mými funkcemi nevidím. Obvinění vnímám tak, že každý má právo na svůj názor.“